Jako každé ráno,
Vstávám trošku později,
Asi chvilku potrvá,
Než se dneska usměji.
Hledám druhou ponožku,
Je to velké drama,
Aby druhou nemrzelo,
Že zůstane sama.
Konečně ji objevuji,
Příběh končí dobře,
Jen, co šéfa kontaktuji,
Že zas přijdu pozdě.
Spoluautor básně: jirka.bla.94