Bylo půl deváté,
byl večer pozdní,
moc to netrvalo,
a bylo po dni.
Stmívalo se stále dříve,
zima se přiblížila,
proudy řek zamrzly,
voda se zastavila.
Pole své oral,
ten Oráč Přemysl,
kdyby to zvoral,
byl by to nesmysl,
aby z něj Libuše,
chtěla mít vládce,
on však vše zvládal,
celkem hladce.
Tak se stal knížetem, založil rod,
který pak překonal hodně vod,
který pak kraloval v zemi České,
kéž to tu bude i nadále hezké.
Bez spoluautora.