Jednou vyšel do přírody,
mobil nechal doma,
aby ho tam nerušila,
digitální clona.
Jednou vyšel do přírody,
objevovat krásy světa,
tento příběh tak nekončí,
končí tak však věta.
Po cestě si rozbil foťák,
plakal proto velmi,
pak však našel v báglu štětec,
začal kreslit šelmy.
Šelmy, co v okolí byly,
nebylo jich mnoho,
nakreslil však obraz krásný,
není škoda toho,
že dopadl špatně,
jeho fotoaparát,
umělec se z něho stal,
co umí vše načmárat.
Jeho kresby mnoho stojí,
z jejich ceny zebe,
dal do nich totiž obojí,
nadání i ten kus sebe.
Spoluautor básně: emmka_9891