Skip to content

Člověk digitální

Nemám žádné velké vize,
dnes jich není třeba,
sedím teď u televize,
cvičit to mě neba.

Nemám žádné velké cíle,
u počítače sedím,
zase dnes nejsem při síle,
na seriál hledím.

Nemám žádné velké plány,
mobil v ruce držím,
nemusím se bavit s Vámi,
na Fejsu se družím.

Žiji já na internetu,
spoutaný jsem sítí,
možná, že jednou vykvetu,
možná, že to cítíš …

Může ze mě něco být,
když přestanu tady hnít,
vyměním ten život v sítí,
za místa, kde slunce svítí.

Za krásná místa v realitě,
začnu možná rozpačitě,
avšak půjdu stále dál,
toho jsem se vždycky bál,
avšak někde v hloubi duše,
jsem si to vždycky přál.

Spoluautor básně: tomas.tintera

Kategorie Básně