Netušil

Vždycky druhé zdravil,
neboť slušný byl,
co ten pozdrav znamená,
vůbec netušil.

Vždycky druhé zdravil,
krásný den jim přál,
když jim bylo těžko,
on se posmíval.

Pak začal říkat ahoj,
dobrý den už nepřál,
možná změna k horšímu,
možná už jen nelhal.

Abychom se pochopili,
přejme si krásný den,
mysleme to však vážně,
o tohle mi jde jen.

Nepřestávejte zdravit – ne,
jen nepřejte druhý zlo,
o tohle v této básni jde,
jo – o to tady šlo.

Spoluautor básně: vanesa_mickova