Na hřbitově leží,
pohne se už stěží,
teďka už by věděl,
jak to tenkrát měl žít.
Na hrobě leží růže,
co mohl, už nemůže,
nepotěší ji růží,
co předlouho jí dluží.
Na hrobě jedna věta,
u změn mám právo veta,
než jednou být popleta,
budu jen stále čekat.
Spoluautor básně: mokry_kure