Skip to content

Konce galaxie

Někdy jsme si daleko,
jak měsíc a země,
já sedím u televize,
Ty sedíš vedle mě.

Někdy jsme si ještě dále,
konce galaxie,
ač já ležím vedle Tebe,
mobil bližší Ti je.

Blízko budeme až v rakvi,
až zaklapnou nám víka,
ale tím se teďka netrap,
raděj upeč králíka.

Spoluautor básně: luciematejova2008

Kategorie Básně