Přišel tenkrát do hospody,
odložil si plášť,
vypil všechno, kromě vody,
v srdci stále zášť.
Byl opilý pod obraz,
když procházel kolem,
v zrcadle dvojitý odraz,
když ležel pod stolem.
Pak se zvedl, vzal si hůlku,
zamířil zpět domů,
nedošel však ani půlku,
když zazněl zvuk hromu…
Spoluautor básně: @zuzana_fulneckova