Má duše vskutku hoří,
když se básně tvoří,
když píšu o Tobě,
jak zábrany boříš.
Když o Tobě se píše,
o tom jak jsi jemná,
jak zvířáko z plyše,
jak noc, když je temná.
Tak budu psát stále,
teď už však o jiné,
věrný jenom básním,
Tvé rty jsou tím vínné.
Spoluautor básně: @wolfsel5