Včera jsem měl očkování,
už je pro každého k mání,
velké centrum očkovací,
organizace je skvělá,
očkovat to se vyplácí.
Covid škody nenadělá.
básně psané během chvíle
Včera jsem měl očkování,
už je pro každého k mání,
velké centrum očkovací,
organizace je skvělá,
očkovat to se vyplácí.
Covid škody nenadělá.
Můžeš klidně frajer býti,
jemuž vždycky stěstí svítí,
když však ukáže Ti záda,
nespraví to čokoláda.
Špatná vlastnost je ta lenost,
úsměv, to je dneska cennost,
kapku smíchu vždycky měj,
náladu si uchovej.
Mezinárodní mluva, nejasný popis,
žádná omluva, žádný dopis,
mezinárodní mluva, neznámá slova,
toť můj životopis, jdu ho psát znova.
Zase jdu na jedno, na jedno pivo,
venku je škaredě, uvnitř je lživo,
za druhým piji desáté pivo,
co řeknou játra na poctivost?
Procházeli spolu lesy,
procházeli se mokřady,
když nůž se octl v zádech,
když tiše zazněl tón zrady.
Chtěl bych psáti jako Čapek,
povídky a příběhy,
o slunečnicích co vlají,
v lehounkém vánku něhy.
Přes hory a přes řeky,
ač blízký, tak daleký,
odevzdaný přírodě,
všechno, jen ne v pohodě.
Kousl jsem do jablka,
byla na něm včela,
bodla mě do jazyka
z okna vyletěla.
Pomlázka dneska zahálí doma,
návštěvu s básničkou zasáhla koma,
návštěvy zasáhl klinický spánek,
ať s pozvánkou či bez pozvánek.