Každý den si spolu psali,
smailíky si posílali,
mysleli jak jsou si blízcí,
vzrůstem byli celkem nízcí.
Rozhodli se proto časem,
vyjít si konečně ven,
jít za svého srdce hlasem,
žít společný krásný sen.
Chtěli jíti na piknik,
na travičku lehnout,
malou svačinku si dát,
pak se ani nehnout.
Překvapení bylo však,
když se prvně potkali,
byli jiní oba dva,
než online se popsali.
Tak teď sedí zase doma,
pojídají koblížky,
zasloužil by si ten příběh,
jednou sepsat do knížky?
Spoluautor básně: ellierosefrank