Skip to content

Máma

Běhá za ní jako pes,
každé malé dítě,
mámu svou má velmi rádo,
dělá bezmyšlenkovitě,
všechno, co mu řekne,
na slovo poslechne.

Pak však roste,
poslouchá méně,
vytratí se z něj
to maličké štěně.

Mámu má stále rádo,
má už však rozum vlastní,
snaží se myslet a nebýt stádo,
snažíme se být šťastní.

Pak roste dále, puberta přijde,
máme je daleko, však když to vyjde,
stává se dospělým a je sám sebou,
všechny rány se časem vstřebou.
mámu svou má zas rád,
nemusí se jí však už ptát,
když cokoli chce udělat.

Spoluautor básně: pastierovabianka

Kategorie Nezařazené