Otevírá se nám další
kapitola života,
zkoušíme stále dál nové,
odkládá se jistota.
Začíná hrát další sloka,
píseň hraje stále dál,
stokrát spadni, nezapomeň,
abys potom vždycky vstal.
Stává se to občas nám všem,
že nám dojde síla,
bojíme se, vzdáváme se,
naše duše zmírá.
Vzdáváme se, bojíme se,
všechno v mžiku vzdáme,
když vstanem, tak překvapí nás,
kolik sílí máme.
Tak až budeš příště na dně,
neválej se po zemi,
zvedni se a něco dělej,
jen tak dojdeš spasení.
Jen tak dojdeš spasení,
splníš si své sny,
pak dostanou rychle smysl,
i Tvé horší dny.
Spoluautor básně: basnevtvojichsnoch