Byl si sebou vždycky jist,
ona jej shodila,
zrodila se nenávist,
jež nikdy nebyla.
Byl si sebou vždycky jist,
i když pravdu měla,
byl si sebou vždycky jist,
tohle fakt neměla.
Byl si sebou vždycky jist,
však když padal dolů,
chytila ho za ruku,
pak padali spolu.
Byl si sebou vždycky jist,
ješitný už není,
divné jak ten lásky cit,
jak člověka změní.
Spoluautor básně: ta_ista_veronika