Procházeli spolu lesy,
procházeli se mokřady,
když nůž se octl v zádech,
když tiše zazněl tón zrady.
básně psané během chvíle
Procházeli spolu lesy,
procházeli se mokřady,
když nůž se octl v zádech,
když tiše zazněl tón zrady.
Chtěl bych psáti jako Čapek,
povídky a příběhy,
o slunečnicích co vlají,
v lehounkém vánku něhy.
Přes hory a přes řeky,
ač blízký, tak daleký,
odevzdaný přírodě,
všechno, jen ne v pohodě.
Kousl jsem do jablka,
byla na něm včela,
bodla mě do jazyka
z okna vyletěla.
Pomlázka dneska zahálí doma,
návštěvu s básničkou zasáhla koma,
návštěvy zasáhl klinický spánek,
ať s pozvánkou či bez pozvánek.
Zelený čtvrek,
na oběd špenát,
co jen, co má to
předznamenat …